Souběh zdravotní péče a terénních sociálních služeb v péči o seniora v domácím prostředí

Za optimální způsob péče o seniora je považována možnost setrvat co nejdéle v domácím prostředí. Za určitých okolností to však může být obtížné. Pokud se senior dostane do nepříznivé zdravotní a sociální situace a funkční postižení narušuje soběstačnost, vyžaduje jeho stav většinou poskytování dlouhodobé péče. Kvalitní dlouhodobá péče se týká všech složek lidské bytosti – biologické, psychické, sociální i spirituální. Péče by měla zachovávat lidskou důstojnost, měla by být podřízena životním potřebám a sociálním rolím a také pokud možno přáním seniorů. Vzhledem k funkčnímu postižení vyžaduje stav seniora často poskytování sociální podpory i zdravotnických intervencí. Optimálním modelem je tzv. sdílená péče, kdy senior zůstává ve svém domácím prostředí a na pečování se podílí rodina spolu s formálními institucemi. Péče laická i odborná se tak prolíná, doplňuje a vzájemně podporuje.

Na péči se může podílet rodina se službami sociální péče, v případě potřeby i se službami zdravotní péče.

Sociální služby

Systém sociálních služeb je upraven zejména zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Hlavními tematickými okruhy zákona jsou sociální služby a podmínky, podle kterých je možné služby poskytovat. Zákon také řeší v této době nový typ dávky – příspěvek na péči. Ten je určen osobám, které vzhledem ke svému zdravotnímu stavu potřebují ke zvládání běžných životních úkonů pomoc od jiné osoby. Příjemci příspěvku se mohou rozhodnout, jak příspěvek využijí ve smyslu „nákupu“ služeb a zda zvolí péči od neformální sítě nebo formální instituce.

Senioři, kteří chtějí zůstat v domácím prostředí, mohou využít napříkladosobní asistenci, pečovatelskou službu, odlehčovací službu, pobyt v denním stacionáři. Za tyto služby platí úhradu, jejíž maximální výši stanovuje vyhláška č. 505/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Bezplatně je poskytováno sociální poradenství.

Zdravotní služby

Poskytování zdravotní péče upravuje mimo jiné zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Zákon upravuje rozsah a podmínkyposkytování a úhrady zdravotní péče.

Jedním z typů zdravotnického zařízení, které se může podílet na péči o seniory v domácím prostředí, je domácí zdravotní péče. Odborné výkony jsou poskytovány na základě doporučení k tomu příslušným lékařem. Domácí zdravotní péče je zaměřena zejména na udržení a podporu zdraví, navrácení zdraví a rozvoj soběstačnosti, zmírňování utrpení nevyléčitelně nemocného člověka a zajištění klidného umírání a smrti.

Výkony domácí zdravotní péče jsou dány novelou vyhlášky MZ ČR č. 134/1998 Sb., obsahující seznam výkonů s bodovými hodnotami a jsou zahrnuty pod odbornost 925, sestra domácí zdravotní péče. Jedná se např. o monitorování fyziologických funkcí, aplikaci injekcí, inzulinu, aplikaci terapie k zajištění hydratace nebo léčby bolesti, ošetření stomií, ošetření chronických ran, rehabilitační ošetřování. Financování výkonů je zajištěno z fondu veřejného zdravotního pojištění.

Souběžné poskytování sociální a zdravotní péče

Diakonie ČCE – středisko ve Valašském Meziříčí je nestátní nezisková organizace zřízená církví. Má samostatnou právní subjektivitu a je registrována jako nestátní zdravotnické zařízení. Poskytuje zdravotní službu – domácí zdravotní péči a terénní i ambulantní sociální služby – pečovatelskou službu, osobní asistenci, denní stacionář a sociálně aktivizační služby pro seniory. Další službou je zapůjčování pomůcek, které usnadňují pečování a ošetřování lidí se zhoršenou soběstačností a sebeobsluhou (např. polohovací postele, chodítka, toaletní židle apod.).

Cílovou skupinou sociálních i zdravotních služeb jsou převážně senioři a lidé se zdravotním postižením. Seniorům je poskytována péče podle jejich potřeb. Může to být sociální nebo zdravotní péče, případně se mohou jednotlivé typy kombinovat. Zahájení sociální péče probíhá po jednání se zájemcem o službu, po stanovení individuálního cíle a uzavření smlouvy o poskytování péče. Na sociální péči o klienty se podílejí sociální pracovníci a pracovníci, kteří získali odbornost pro práci v sociálních službách.

Zdravotní péče je zahájena bezprostředně po indikaci příslušného lékaře (praktického nebo ošetřujícího z nemocnice), který určuje obsah a frekvenci výkonů. Po vypracování ošetřovatelského plánu probíhá odborná zdravotní péče, kterou poskytují všeobecné sestry se způsobilostí k výkonu povolání bez odborného dohledu.

Kazuistika:

Paní ŽM, má přes 30 let diagnostikovánu roztroušenou sklerózu (klientka onemocnění veřejně deklaruje), bydlí sama v panelovém domě v přízemí. Je upoutaná na lůžko, samostatně se neotočí, neposadí ani nepřesune. Je plně orientovaná, má přehled o dění kolem sebe, dokáže s pracovníky hovořit na různá témata. O paní ŽM od počátku obtíží pečoval manžel ve spolupráci s jejich dcerami. Manžel však před pěti lety zemřel a nyní pečují o paní ŽM její dcery, které bydlí ve stejném městě a jsou zaměstnané. Docházejí za svou maminkou denně, mají vytvořen harmonogram střídání se v péči. Péči poskytují i jejich rodinní příslušníci, občasně jsou zapojeni i sousedé a známí. Naše zařízení poskytuje paní ŽM denně pečovatelskou i ošetřovatelskou službu – ráno komplexní péči na lůžku, přesunutí klientky na transportním zařízení a posazení na invalidní vozík, pomoc při přípravě snídaně. Dvakrát týdně probíhá během dopoledne další péče – uložení do lůžka, výměna pomůcky při inkontinenci, ošetřovatelská rehabilitace. Podání oběda má zajištěno sousedy. Odpoledne poskytuje úkony opět pečovatelská služba, která provede hygienu a přesun na invalidní vozík. Po čtvrté hodině přichází rodina, střídají se dvě dcery a dvě vnučky. Třikrát týdně navštěvuje paní ŽM denní stacionář, na který ji dováží pečovatelská služba na invalidním vozíku. Klientka si pečovatelskou službu i denní stacionář hradí z příspěvku na péči. Navýšení zdravotní péče bylo nutné v době, kdy se u paní ŽM vlivem prodělané virózy náhle zhoršil celkový zdravotní stav. Vznikly proleženiny, plným upoutáním na lůžko došlo k zápalu plic. Paní razantně, po dřívějších negativních zkušenostech z nemocnice, odmítla hospitalizaci. Byla poskytována domácí zdravotní péče – ošetření proleženin, polohování s cílem zamezit další poruchu integrity kůže, monitoring fyziologických funkcí – tlaku krve, pulzu, dýchání, tělesné teploty a byla prováděna ošetřovatelská rehabilitace s cílem zlepšit dýchání a zamezit imobilizačnímu syndromu. Tyto činnosti spadají do kompetence všeobecné sestry a jsou hrazeny z fondu veřejného zdravotního pojištění.

U paní ŽM jsou i nadále poskytovány sociální i zdravotní služby a rodina dokáže nakombinovat formální služby a neformální síť tak, aby jejich maminka mohla zůstat ve svém prostředí.

Pozitiva souběžného poskytování zdravotní a sociální péče jedním zařízením:

·      respektování sociálně zdravotní situace, zajištění potřeb seniora

·      přímá návaznost, efektivní koordinace služeb; jedna organizace zajišťuje ve vlastním sociálním prostředí jak zdravotní péči, tak sociální služby

·      klient má zajištěnu sociálně zdravotní péči a není tak vytržen z přirozeného prostředí do ústavní léčby (možnost zachovat si větší autonomii)

·      nedochází k časovým prodlevám při předávání klientů z jednotlivých služeb

·      organizačně je zajištěna komunikace a předání informací mezi sociálními i zdravotními složkami, samozřejmě se zřetelem na oprávněné nakládání s daty a na ochranu osobních i citlivých údajů, klient je ušetřen opakovaného sdělování údajů, informací o sociální situaci apod.

·      u klienta nedochází ke střídání organizací (větší pocit bezpečí a ochrany soukromí)

·      ekonomičnost provozu – nižší náklady na zajištění služby – např. organizace využívá společně automobily, má jednotné zázemí, jeden administrativní aparát

·      stabilní organizace, poskytující komplex služeb, může být partnerem pro místní a krajskou samosprávu, např. v komunitním plánování

Úhrada nákladů na péči

Úskalí se projevují zvláště v otázce ekonomické. Oba typy péče – sociální a zdravotní – jsou totiž hrazeny rozdílným způsobem, z odlišných zdrojů.

Pokud získá organizace oprávnění k poskytování sociálních služeb rozhodnutím o registraci, může žádat o státní dotaci, z níž je hrazena část nákladů na sociální péči. Dalším významným zdrojem úhrad nákladů na sociální péči jsou úhrady od klientů. Financování provozu organizace poskytující sociální služby je vícezdrojové.

Poskytnutá zdravotní péče se hradí ze zdravotního pojištění, tzn., že péči hradí zdravotní pojišťovny na základě uzavřeného smluvního vztahu se zdravotnickým zařízením. Pojišťovny hradí provedené výkony, které musí být indikovány lékařem. Organizace poskytující domácí zdravotní péči je tak závislá na dobré spolupráci s praktickými lékaři a lékaři z nemocničních oddělení, kteří svým pacientům mohou v oprávněných případech zajistit skrze domácí zdravotní péči adekvátní léčení a ošetřování v domácím prostředí.

Tento dvoukolejný systém může být při poskytování sociálně zdravotní péče málo transparentní z pohledu samotných klientů, laické a mnohdy i odborné veřejnosti. Přitom zdravotní a sociální péči o seniory nelze striktně oddělovat, neboť zdravotní problémy často doprovází i problémy sociální. Zákon o sociálních službách 108/2006 Sb. (§ 52) pamatuje na propojení zdravotních služeb se sociálními v oblasti pobytových služeb. V terénních službách ale nic takového není a přitom v domácí péči se dosti často spojuje ošetřovatelská služba se službou pečovatelskou.

Za jednoznačné pozitivum v péči o seniory v domácím prostředí lze považovat, když se na péči má možnost spolu s rodinou podílet multidisciplinární tým, složený z pracovníků s kompetencemi k sociální i zdravotní péči.

Použitá literatura:

KALVACH, Z. Pečujeme doma. Brno: Moravskoslezský kruh, o. s., 2008.

JAROŠOVÁ, D. Péče o seniory. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Zdravotně sociální fakulta, 2006.

ZAVÁZALOVÁ, H., a kol. Vybrané kapitoly ze sociální gerontologie. Praha: Karolinum, 2001.

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

www.sekcedomacipece.cz

S uveřejněním kazuistiky udělila paní ŽM souhlas.

Bc. Kostelná Lenka, vedoucí ošetřovatelské a pečovatelské služby, Diakonie ČCE – středisko ve Valašském Meziříčí