OD STOLU DO TERÉNU - to je příběh paní Marie Podzemné, pečovatelky
Péče o blízkou osobu je velice náročná, proto je motivace našich pracovníků, kteří každý den jezdí pečovat o seniory, nemocné či lidi se zdravotním postižením, různá. Mají však jednoho společného jmenovatele, a to je láska a ochota pomáhat lidem, kteří to potřebují. Proto by se dalo říct, že je pro ně tato práce srdeční záležitostí.
„Můj příběh v Diakonii se začal odehrávat před sedmi lety“ říká Marie Podzemná, která pečuje o klienty pečovatelské služby a osobní asistence. „Pracovala jsem v Sociálních službách jako sociální pracovnice a s klienty jsem se setkávala takzvaně za stolem. Poté, co jsem začala mít zdravotní problémy se sluchem jsem musela ze svého zaměstnání odejít, protože jsem již nezvládala tak rozsáhlou komunikaci s klienty.“ Díky náhodě se k paní Marii dostal letáček s nabídkou kurzu pracovníka v sociálních službách, který začala navštěvovat a ten ji na praxi přivedl do Diakonie ve Valašském Meziříčí. A byla z toho láska, která trvá již 7 let. Paní Marie totiž nezůstala jen na praxi, ale ráda nastoupila jako pečovatelka „brigádnice“ a tím si zasloužila označení „nejdéle sloužící brigádnice“ ve valašskomeziříčské Diakonii.
O tom, že tuto práci dělá srdcem svědčí také to, že by již mohla jako důchodkyně odpočívat a věnovat se svým koníčkům. „Vždy se na ni můžu spolehnout. Když je ve službě krizová situace spojená s absencí pracovníků, je vždy ochotná vyhovět, přijít do práce a ochotně nám vypomůže“, hodnotí její práci vedoucí služby Veronika Martináková a dodává: „Bez paní Marie si pečovatelskou službu nedokážu představit. Jsem vděčná za každý den, kdy může do práce přijít a pomoci nám“. Sama Marie dodává, že by si přála v Diakonii ještě pár let pracovat, pokud jí to zdraví dovolí. "Přeji si, aby o záslužné práci Diakonie vědělo co nejvíce lidí, kteří by byli ochotní pomoci i finančním darem", dodává paní Marie na závěr.